Prosinec 2015

Silvestr

31. prosince 2015 v 7:57 | Fíková
Den před Silvestrem jsme se stavili na skok u sousedů.
Dmuli jsme se pýchou, jelikož jsme sebou nesli koláč, který jsme dostali od kamarádů v Praze:
Byl úžasný a pro všechny to byla premiéra.


Na Silvestra a dny poté jsme neplánovali nic.
Moc jsme se báli o babičku.

Perličkou bylo, že jsme se snažili chránit babičku, aby nechytla od Karolíny angínu, a přitom děda vyfasoval antibiotika na streptokoka.

Babičku na Silvestra operovali. Byla přes 4 hodiny na sále. Dali nám telefon, abychom se mohli zeptat na její zdravotní stav. Následně nám řekli, že nám po telefonu nic neřeknou. Strach jsme měli veliký a nervy na pochodu.
Raději jsem se s tátou do nemocnice vydala.
Máma byla ještě pod silnými lékami. Očividně jí to moc bolelo. Ale hlavně byla živá a hýbala nohama.
Cestou zpátky jsem v autě prořvala. Muselo to ven..

Díky mé neschopnosti komunikovat jsem naprosto nepochopila, že se k nám chystají kamarádí na Silvestra, nikoliv na návštěvu, ale na slavení Nového roku.

Překvapení to sice bylo, ale jakmile jsem se dala trochu dohromady, tak jsem byla moc ráda.
Všichni jsme přišli na jiné myšlenky a naše holky se tak radovaly, že mají někoho jiného na hry :)


Celé Vánoce jsme měli vytažené lego (Ježíšek opět donesl DUPLO, přestože naše holky už nejsou nejmenší)
Užili si ho všichni - zejména chlapi :)

a Moris ho taky ocenil :). Nejraději ležel přímo na kolejích a vůbec mu nevadilo že do něj naráží vlak.

Před půlnoci za námi přišel i osiřelý děda, Sofinka byla poprvé vzhůru - nadšená z prskavek, ohňostrojů a hlavně her.




Mezi svátky

31. prosince 2015 v 7:56 | Fíková
Původně jsme měli plán, jak objedeme mezi svátky kamarády a poslední den v roce strávíme v Praze.

Ale v pondělí po Vánocích jsme se dozvěděli, že babičku budou na Silvestra operovat, tak jsme plány změnili.

V úterý jsme se vydali do Brodu, navšívili kamarády na chatě, kde nám bylo moc dobře.
Babička z Brodu nám poskytla azyl přes noc, ještě že se nehroutí z neohlášených náštěv :)

další den ráno jsme se vydali do Prahy.
Lídu s Pepou vidíme pokaždé moc rádi!
Velkým zážitkem, pro všechny, byl humr. Poprvé jsme viděla tuto dobrotu na vlastní oči a mohla ji i ochutnat.
Díky Lídě máme společnou fotku :)

a taky našim holkám nebudou mrznout uši :)
Bylo moc fajn změnit prostředí a přijít na jiné myšlenky.

Vánoce na Hané

31. prosince 2015 v 7:56 | Fíková
Už předem jsme se domluvili, že na Vánoce bude babi z Brodu a moji rodiče u nás.
Přípravy byly dost na poslední chvíli a ne zcela podle představ.
23.12. Vašek kuchal kapry, děda byl v práci,a já s babi Jarkou objížděla doktory, jelikož se naskytla možnost, že by babičku mezi svátky vzali na operaci bederní páteře.
Nervozita rostla. Plány se měnily za pochodu.
Karolína lehla s angínou.
Ježíšek přišel.
Všichni byli spokojeni.

Letos už nepracuju..

20. prosince 2015 v 16:31 | Fíková
Máme za sebou ultra náročný týden.
Domů jsem jezdila jen spát. Vašek to měl dost obdobně.

V pátek jsem neměla ponětí, jak vyzvednu holky ze školy a školky a přemístím je na besídku. Musela jsem být v práci a nikomu jsem se nemohla dovolat. Jímala se mě zoufalost.
Nakonec nás zachránil děda. Přijel si pro auto, vyzvedl holky i jejich kamarádku a i na besídku je zavezl. To už se přidala i babička a spolu dědou dělali publikum i dvou vánočních besídek.
Já stihla besídku až druhou.

Hodně pršelo, tak nemám ani žádnou fotku.

Holky byly nadšené, déšť jim vůbec nevadil.

V sobotu jsme dolaďovali poslední nákupy.

Dneska jsme už doma. Vašek léčí rýmu. Holky tady mají kamarády.

A já začínám mít alespoň trošku pocit, že i k nám snad přijde Ježíšek...

V zajetí večírků

13. prosince 2015 v 21:50 | Fíková
V pátek první vánoční punč, první procházka vánočním Prostějovem..
Bylo nás moc.. Princ Karel a jeho žena, Princezna Veronika, Soník, Blaník, Sestry Kučerovy a další....
Posilněni punčem jsme se vydali na koncert Mňágy.
Moc jsme zpívali, tancovali :)
Jen mě trošku mrazilo, když jsem si uvědomila, že na prvním koncertu jsem byla téměř před dvaceti lety..

Sobota měla poklidný rytmus.
V podvečer proběhla výroční schůze místních hasičů, které se přehoupla do příjemné zábavy. Měla jsem možnost si popovídat s lidmi, kteří znají část naší rodinné historie, která je mi zatím utajena.

I na menší lotroviny došlo :))
Naši kamarádi - léta manželé- jsou vskutku jako den a noc
(letošní čert s Mikulášem ;)

a teď vzhůru do velmi náročného pracovního týdne...

Dopis Ježískovi

10. prosince 2015 v 20:21 | Fíková
musím někde archivovat přání našich holek :)

Karolínčino přání visí ve školce.
Housle vidí u naší paní učitelky ve flétně.
O koni mluví pořád babička - naše argumenty, že houpací koně jsou jen pro malé děti, na to nám Karolínka odpovídá, že Ježíšek si URČITĚ poradí..

Sofi, ta má naprosto jasno...
Přeje si Lego duplo, přestože jí v létě bude 8.

a když se někdo našich holek zeptá, co by chtěla maminka, tak odpovídají - svatý pokoj...

Klidné adventní dny :)

Mikuláš

6. prosince 2015 v 19:03 | Fíková
Letos advent dodržujeme trochu jinak. Nemáme ani vygruntováno, ani napečeno..

Zato každý víkend se s někým potkáme.
Po několika letech jsem se setkala s kamarádkou z Kroměříže.. Byla jsem u vytržení z přeskrásné Kroměříže. Doufám, že se tam brzo dostanu zas. A byl to moc pěkný relax, jet někam sama :)
Kostel sv. Mořice

K večeru jsme vyhlíželi Mikuláše.
Přišel - obě naše dcerky oněměly. Neřekly ani slovo (přitom čertík zůstal na chodbě).
Svatá trojice byla místní rodina a byli úžasní!!!! Svatou knihu měli - v ní všechno poznamenáno - i na babičku Jarku došlo.

Neděle u nás pokračovala pokojně.
Holky mastily karty:
Přijela na návštěvu naše muslimská kamarádka. Naučila nás, jak dostat elegantně semínka z granátového jablka (v zemi jejího muže je tento plod národním, tak jsme se dozvěděli i spoustu druhů úprav).
Holky granátové jablko asi jedly poprvé.
Nestihla jsem jej dát ani do misek:
Teď se v troubě peče Vánočka, dopíjí se Svatomartinské a je nám fajn :)

ještě kočičí poznámka:
Naše kočky vítaly Mikuláše - obě. Kačenka se po chvíli lekla a schovala se. Moris šel suverénně k čertovi a nebál se ani trochu (jejich hrířchy mám sepsané jenom já...)

takto čeká Moris:

Listopadoví oslavenci

3. prosince 2015 v 18:11 | Fíková
Můj táta slavil 60. Můj muž 38.
Oslavy byly veliké.
Nemám žádnou hromadnou fotku, ale překonali jsme rekord a bylo nás doma rovných 30 - z toho 8 dětí.
Hlavní se oslavenec se odmítal fotit. Jednu fotku jsme ulovili (bídná kvalita, lepší nemáme :D

Druhý oslavenec nebyl o moc lepší.. ale jednu fotku ze začátku večera mám :)
tradičně jsme byli velmi hluční. Děti si to užili po svém...

Hvězdou večera byla Petruškam která po půlnoci (po několikátém spánku dne) ocenila žebro z udírny..
:))

Znojmo na Hané

3. prosince 2015 v 17:26 | Fíková
Předminulý víkend u nás byli kamarádi ze Znojma. Akce velmi dlouho plánovaná. Byli u nás po více, než roce.
Synchronizovat kalendáře a zdraví dětí není vůbec sranda :)
Sofi se na Adi strašně těšila.
Holky se od sebe neodtrhly - pokud se mezi ně nevecpal Oliver nebo naše Karolína.
Všichni povídali - moc.
Malí, velcí.. spát se chodilo pozdě..
Všechno krásně plynulo, žádný stres.
Babička měla dvě procházky v jednom dni. S pejskem našich kamarádů šla na ven, děda statečně sekundoval.
Obyvatelé naší vesnice museli být v šoku - naši babičku vidí chodit pěšky jen málokdo 8)