Září 2013

Stopařka, kterou sveze málokdo

24. září 2013 v 18:51 | Fíková
Můj muž se vracel včera ze služební cesty. Cestou se chtěl zastavit u kamarádů na chatě.
Kousek od chaty mu do cesty vstoupila koza.
Můj muž byl nucen zastavit vozidlo.
Zastavil, otevřel dveře a nezavřel.
Milá koza to brala jako gesto k nastoupení do vozu a drze nastoupila.
Sedla si na sedadlo spolujezdce a seděla.
Vašek byl tak v šoku, že ani foťák nevzal do rukou, na mobilu mu foťám nefunguje.

Co s takovou kozou v autě?
No Vašek ji přiblížil k našim kamarádům.
Strejda hned sedl na moped a jel k lidem, o kterých si myslel, že budou majiteli kozí stopařky.

Za chvíli si pro chlupatou cestovatelku přucupitala majitelka.
A pěkně si ochočenou kozičku odvedla.


kdo může říct, že si ho stopla koza? :))

co se dá stihnout za pár hodin

23. září 2013 v 22:26 | Fíková
Můj táta má teď hodně práce.
Vašek neví, kam dřív skočit.
Zajistit, aby se táta s Vaškem potkal doma a do toho nepršelo, se rovná malému zázraku.

I se podařilo.
Tak máme kus střechy nad budoucím posezením a bývalým chlívkem.

Ženšké osazenstvo nezahálelo a vrhlo se na akci:
Vinobraní po Hanácku

Máma, Karoli, Sofi a já jsme se šly stříhat víno...
Ostříhat těch 18 hlav nebyl až takový problém.

Ale obrat všechny kuličky hrozna do bečky, aby byl kvas na hroznovou pálenku, už byla větší výzva.
Nevzdaly jsme se!
Doufám, že z toho něco bude :)

ani nevím, jak to nazvat..

20. září 2013 v 16:54 | Fíková
Člověk se stěží vyrovnává s tím, co mu přináší život.
často může jen bezmocně přihlížet a čekat.

Tak čekáme. Máme strach. Mám pocit, že se už víc bojíme toho čekání, než jakékoliv zprávy.


Mimo to, se už pár dní nevrátila naše kočka Holly domů.
Asi se už nevrátí.
Máme silné podezření, že ji někdo ublížil.
Dokázat to však nejde.

Mám neskutečný vztek a říkám si: "Copak nestačí, že se setkáváme se situacemi, které nemůžeme ovlivnit?, Musíme mít ve svém okolí takové lidi, kteřé dokáží ublížit zvířeti, které jim nijak neškodí?"

V hlavě se mi honí myšlenky o tom, co jsou to za lidi a říkám si, jak jim to život oplatí, takovou krutost.

Po chvíli mi dochází, že oni nebudou nikdy štastní, pokud nedokáží přát štěstí a radost druhým.

Msta mi není vlastní, stále však nevím, jak se s tím vyrovnat....

Slovní perly

20. září 2013 v 9:22 | Fíková
vedeme si s Vaškem soukromou statistiku, kdo z nás dostane vypečenější otázku od Fíkové:

Sofi neustále leží v hlavě Ježíšek.
Už jsem i otevřela dětskou bibli, však odpovědi tam ne vždy najdeme:

"Maminko, jak může Ježíšek nosit dárky, když umřel?"

"Proč se nechal Ježíš zabít, když byl Bůh?"

nejsme praktikující věřící, přizpůsobit odpovědi jejímu věku, je někdy fuška.

Na druhou stranu ji velmi začala zajímat nejen vlastní anatomie.
Dotazy raději zvěřejňovat nebudu :D

Pak jsou dotazy technické. Jak co funguje. Nejlépe s názornou ukázkou. Tak se u nás naposled demontroval pohyb vzduchu.

Snažíme se být, spolu s mým mužem, v odpovědích upřímní.

Vašek to pojak tak, že fyzikální a technické dotazy odpovídá on (velmi obšírně a rád, často si říkám, že to třeba Sofi odradí a už se ptát nebude :D ) a na ten zbytek posílá Fíkovou za mnou.

Ještě, že si Karoli zatím vystačí s dotazem "PROČ" :))

Houby

18. září 2013 v 17:12 | Fíková
Snažíme se trávit více času na Vysočině.
Tak jsme se dostali i na houby.
Ze Sofi se stal zapálený houbař, neodradí ji křoví, déšť ani protivná sestra.

hub jsme našli dost.
I nějaké nejedlé :)
Mám strašnou psací nechuť a nevím, jak se z ní dostat.
Myšlenek by bylo dost, žel nevím, zda si je můžu dovolit veřejně publikovat.

Na druhou stranu mě těší, jak je blogařská komunita spjatá a člověku se dostane pomoci, když je třeba :)
děkuju

Smutno je mi..

9. září 2013 v 21:04 | Fíková
jsou situace, kdy můžeme

doufat

věřit

pomodlit se

a čekat

.......................................................................................................................................................

Letní KINO v Olomouci

1. září 2013 v 15:33 | Fíková
Nic není náhoda.
V pátek jsem se s Veru domluvila, že se u nás v sobotu zastaví pro cukety.
Tak se i stalo. Přijela Veru a Janča, právě když jsme vybírali předposlední řádek brambor.
Vůbec sobota byla pracovně hodně hektická, hrozba deště byla veliká a pravděpodovnost toho, že se doma sejde táta s Vaškem příští týden zase hodně malá. Prostě muselo se všechno stihnout.
Holky přijely právě včas, pomohly nám s bramborama :)

Veru se zmínila, že se večer chystají na letní kino do Olomouce, kde měli promítat Marečku, podejte mi pero.
Poprvé jsem slyšela, že je v Olomouci letní kino. Nedalo mi to, a tak přes velkou únavu a nevyspání jsme se tam večer, zásobeni dekami a čajem s rumem vydali.A hlavně se hrálo až o půl desáte večer, tak byla možnost, že kino stihneme :))

Kino má úžasnou atmosféru.

zdroj:idnes.cz

Hraje se však poslední sezónu.
Celé okolí bude přestavěno a letni kino nahrazeno amfiteátrem.
Více informací zde:

Z filmu jsme moc neviděli, kopie se stále trhala, měla toho hodně za sebou.. Ani nám to nevadilo, poseděli jsme pod věžemi Dómu, jak se u nás nazývá Katedrála svatého Václava.

Pak holky napadlo, že musí Vašek ochutnat pivo Vašek v nedalekém Svatováclavském pivovaru. Pivo bylo super, byli jsme rádi, že víte o dalším dobrém podniku.

Během večera jsem se dozvěděla o dalších olomouckých akcích. Jak to tak vypadá, nebude to s Olomouci a kulturou tak špatné. Jen je problém se o programech dozvědět. Narazila jsem na dobrý zdroj, kterého se hodlám držet :)