Srpen 2013

takové jiné nakupování....

30. srpna 2013 v 22:46 | Fíková
Před 14 dny jsem Fíkové zkoušela loňskou obuv a vypadalo to nadějně.
Dnes jsem stejný pokus učinila znovu a výsledek byl takový, že jsem se vydaly pro nové přezůvky a jiné nezbytnosti.
Botky byly koupené za pět minut.

Už dlouho jsem toužila dostat se do Muzea Prostějovska. Je to ta krásná renesanční budova, která byla dříve radnicí.
V muzeu probíhala výstava hodin, vějířů, holky teď po vějíří touží :))

Nejvíce jsem toužila po výstavě Jiří Trnka ve službách imaginace.
Tak jsem se dočkala. Měly jsme hodně málo času, do zavírací doby nezbývalo moc času, přesto jsme si to užily.
Bylo úsměvné vidět naše holky, jak běhají od jednoho plakátu k druhému a volají, že tyto obrázky znají, mají doma apod.


Muzeum si určitě zopakujeme, nejlépe i s tatínkem, který lépe odpoví na zvědavé dotazy prvorozené.

Pak jsme šly tak po náměstí a potkaly kamarádku Verunku, se kterou jsme skončily v cukrárně :)
Holky měly zmrzlinu, já kafe = spokojenost na všech stranách.

A pak, že je nakupování nuda :)))

omluvte špatnou kvalitu fotek, žel byl po ruce jen mobil..

Foto od Peťky

28. srpna 2013 v 18:45 | Fíková
Už je tradicí, že nám Peťa Jandová fotí děti.
Letos opět nezklamala. Fotky jsou lepší, než realita :))



jedna v pohybu

jedna ušatá

jedna společná

a mnoho dalších bude časem na rajčeti.

moc díky, Peti :)

Račín

25. srpna 2013 v 21:12 | Fíková
Babička s dědou v Brodě chtěli holky na prázdniny.
Bylo to domluvené dlouho dopředu. Holky se těšíly a my s Vaškem jsme si říkali, co budeme dělat.

Jet zpátky na Hanou se nám nechtělo, zvlášt když jsme věděli, že se daný víkend koná Velká cena v Brně a provoz bude více, než hustý. Tak jsem hledala, kam se vydáme.

Měla jsem přání jet do přírody. Nakonec jsme jeli kousíček od Brodu a to do Račína.
Volba to byla skvělá.

holky před odjezdem
(bylo nutno vzít nějakou plyšovou havěť sebou)



Nachodili jsme za dva dny okolo 50 km, mimo jiné i na Velké Dářko jsme došli..


Jezírko Vápenice bylo nádherné

Viděli jsme několik studánek, jedna z nich byla Salvátorka

Potkali jsme spoustu obrovských mravenišť, kešek, turistů s dobrou náladou a pár hub :)

Račín vřele doporučuji, hotel má vnitřní velkou hernu, venkovní hřiště, rybník, v okolí je spousta jezírek.
Rodiny s dětmi se tam vyřádí, my tam byli jediní bez dětí :)))), ale nevadilo nám to.
Naše holky by takové dlouhé trasy přírodou neocenily, musíme na ně pomalu.

Přijde mi, že jsem si krásně vyčistila hlavu od každodenních nutností. Bylo to moc fajn :)
A holky a babi s dědou si to užili taky maximálně :))

Adrenalinové akce

20. srpna 2013 v 20:24 | Fíková
1. přivezli nám dřevo na střechu. Ač se to nezdá, může to být problém. Zejména, když auto se vejde taktak do vrat, na našem dvoře se hodlá otáčet a ještě chce navigovat. Měl být doma můj muž. Nebyl, odjel. Moje máma se na to nemohla koukat a utekla. Dřevo se nakonec složilo a snad bude časem i střecha.


2. jen co odjelo auto, které přivezlo dřevo, měli jsme jet na naušnice. Holky mě přesvědčily, že chtěji náušničky. Vašek měl být doma, nebyl, tak to odnesla moje máma, která to nesla těžce. Holky to zvládly naprosto v pohodě, bez slz (jen moje máma byla zborcena potem a raději by šla místo nich). Jsem ji moc vděčná, že šla se mnou, jelikož jsem tak hladký průběh nepředpokládala.

3. Dnes jsem byla celý den v práci. Moje máma hlídala holky. Stačila chvilka klidu a Karolínka se stihla ostříhat. Realita vypadá hůř, než fotka. Ve čtvrtek mám objednané focení, tak to bude mít holka zdokumentované profesionálně :))
Karolína je expert, co dokáže za pár vteřin, to by jeden nevěřil..

Karolínka babičce sdělila, že se ostříhala a maminka nadávat nebude. Musím říct, že jsem měla, co dělat, abych se nesmála nahlas...

... jen doufám, že nás Karolka neostříhá ve spánku...

Musím říct, že to stříhání máme v rodině. Kdyby děti, ale můj stařeček se v sedmdesáti letech nechal ostříhat dohola, jelikož mu chlapi poradili, že když to udělá, tak mu narostou husté černé kučeravé vlasy.
Oholil, nenarostly :))
A moje babička Vojtěška, jeho dcera, byla na mrtvici, v té době byli dohola jen kriminálníci. Móda dnešní pleše byla velmi vzdálená...

Letní čtení

17. srpna 2013 v 10:49 | Fíková
Musím se s vámi podělit o jeden, pro me velmi vzácný, knižní úlovek.

Když tady byla naposled Vaškova máma, tak jsme spolu zavítaly i do muzea ve Špalíčku. Viděly jsme tam pár panelů, které se týkaly historie židovského obyvatelstva na Prostějovsku. Bylo to moc zajímavé, tak jsem hned pátrala, zda k té výstavě existuje nějaký dokument. Dokument ani kniha přímo k výstavě není, ale paní průvodkyně mi doporučila knihu prostějovské rodačky Michal Maud Beerové, které napsala knihu o svém životě a velmi barvitě v ní popisuje dětsví na Prostějovsku.

Tak jsem začala po knize pátrat. Nacházela jsem různé odkazy, včetně Paměti Národa, ale knihu samotnou jsem nemohla sehnat. Pomohla až kamarádka, která na ni narazila v jednom židovském antikvariátu.

Knižku jsem přečetla jedním dechem. Na některá místa, která jsou v knize zmiňována, jsem se už vypravila, na jiná se chystám. Tak poutavé čtení, o místech, které tak dobře znám.

Na knížku Co oheň nespálil, mám aktuálně vypsán pořadník, ráda však případným zájemcům půjčím.

Sofi s Karolínkou dostaly od Dády a Míšu knížku Velké dobrodružství Pepíka Střechy, kterou napsal Pavel Čech. Miluju obrázky Pavla Čecha. Tak jsem se s chutí pustila do Dobrodružství Pepíka Střechy. Je to knížka napsaná formou komiksu. Sofi ještě chvíli potrvá, než do k ní doroste, tak se s ní zatím kochám já.
Příběh sám je kouzelný a k tomu ty obrázky. Moc se mi líbí a tajně toužím po nějakém obrazu od Pavla Čecha - vím, mám
neskromná přání :))

K poslední knize jsem se dostala díky Vaškové mámě, která mě k Deníku americké manželky přivedla. Na první pohled vtipně napsaná kniza o "vyšších" vrstvách společnosti z pohlednu ženy v domácnosti. Na druhý pohled mě k dovedla ke srovnání nejen manželských priorit.

Jinak jsem v jednom kole. Jsem unavená. Ani ne tak fyzicky.. Čtení knížek před spaním je můj rituál, který si nenechám vzít, i když vím, že spaní už mám velmi málo hodin. Alespoň pár stránek.. je to můj způsob relaxace..

Upínám se k příštímu víkendu, kdy bychom se mohli dostat do přírody a nemuseli NIC řešit. Tak uvidíme, jak to dopadne.

Musím si udělat jestě poznámku k pátku, který byl, zatím, nejnáročnějším dnem v tomto roce. Nevím, zda o tom budu psát veřejně. Nechci, aby si někdo moje slova vyložil špatně.. Jak by se mi občas hodil zamčený blog..

Krásný zbytek léta vám přeju :)

Blogová a internetová přátelství, aneb 5 dětí pohromadě :)

11. srpna 2013 v 20:00 | Fíková
Po letech jsem měla možnost vidět se s Míšou a její rodinou.
Už ani nevím, kde jsme se potkaly, ale v kontaktu jsme několik let.

Dnes nastal den D.

Zase se mi potvrdilo, že kdo bloguje, je dobrý člověk.
Přišlo mi, že se známe osobně léta a stále jsme měli o čem mluvit.
Moc přijemné to bylo.


O dětech jsme téměr nevěděli. A ten nejmenší je tak usměvavý pohodář :)

Jen houšť!!!!!!

Lucinka

8. srpna 2013 v 17:43 | Fíková
V neděli k nám přijela Lucinka s Dádou.
Naše holky se o Lucinku staraly - každá po svém.
Sofi ji vodila za ruku, Karolínka ji důležitě poučovala :)

Výsledek byl ten, že se holky zabavily a Dáda mi pomohla vyřešit nejednu nejen pracovní záležitost. Už nám kupříkladu funguje šicí stroj, ne že bych ho tak hojně využívala :)) , občas se překonám.


Bylo to moc fajn. V ponděli jsem měla dovolenou, tak se mi ten týden zas tak zkrátil a nechce se mi věřit, že je zítra pátek.

4 v Brodě

4. srpna 2013 v 11:17 | Fíková
Vzali jsme si na oplátku Baru z Brna, Adi ze Znojma na prázdniny.
Spíše to vypadalo, jako plavecká škola, než jako prázdniny.
Nutno však podotknout, že to holky velmi bavilo :))

můžete posoudit:

Karolínka plave pár temp bez plaveckých pomůcek. moc nás překvapila

Holky byly moc šikovné. Poslouchaly, pochopily, že když jsem s nimi sama v bazénu, kde došáhnu jen já, je třeba mít trpěliovost :)


Mám báječné video od strejdy Luďka, dodám pozdějí.

Moc jsme si to užily a nakonec to nebylo tak náročné, jak jsem čekala :D.